Koronavirus bez fabulací

Panika kolem koronaviru se šíří rychleji než samotný vir. Media se pasou na obavách čtenářů, vyvolávají poplašné zprávy a podporují paniku. Jestli vás zajímá pravda o koronaviru, jste tady správně. Vycházíme z oficiálních zpráv.

mam-koronavirus

 

Co je to koronavirus?

Pod tímto názvem najdeme jakýkoliv virus z podčeledi Coronaviridae. Do této podčeledi spadají celkem čtyři čeledi virů, které mohou být pro člověka a zvířata různě nebezpečné — od nachlazení, přes dýchací obtíže až po závažné onemocnění SARS či infekci MERS.

Nový typ koronaviru, se kterým svět nyní bojuje, nese název SARS-CoV-2 a způsobuje onemocnění COVID-19. 

 

Jak se koronavirus přenáší?

Koronavirus patří mezi kapénkové infekce. Stejně jako chřipka, příušnice, plané neštovice, tuberkulóza či nachlazení se přenáší z člověka na člověka drobnými kapénkami ze slin nebo nosního sekretu. Nejčastěji se přenáší kýcháním a kašláním. Aby jedinec onemocněl, musí tyto bakterie vdechnout, popřípadě přijmout přes oční sliznice. Inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po sedmi dnech se nemoc začne projevovat neustupujícími horečkami, bolestmi kloubů, svalů, kašlem.

 

Jak se před koronavirem chránit?

Stejně jako před chřipkou či jinými respiračními nemocemi. Vyhýbat se nemocným, často si mýt ruce antibakteriálním gelem nebo teplou vodou a mýdlem, vyhýbat se místům s větším počtem osob, kýchat a kašlat do jednorázových papírových kapesníků, které je nutno po použití ihned vyhodit.

 

Kdo patří mezi rizikovou skupinu?

Nemoc COVID-19 postihuje nejčastěji seniory, děti, chronicky nemocné nebo osoby s oslabenou imunitou.

 

Co mám dělat, pokud si myslím, že mám koronavirus?

V první řadě zavolejte svému lékaři, ten je již obeznámen s dalšími kroky. Nejdříve zjistí, zda splňujete charakteristická epidemiologická a klinická kritéria.

 

Jak se koronavirus COVID-19 léčí? Existuje očkování?

Očkování v současné době neexistuje. Léčba je individuální a podobná jako při léčbě chřipky a dalšího nachlazení — zmírňováním příznaků díky běžně dostupným lékům. Světová zdravotnická organizace potvrzuje vysokou účinnost takové léčby.

 

Jak se Česká republika na koronavirus COVID-19 připravuje?

Stát přijal celou řadu preventivních a vzdělávacích opatření. Splňuje nejpřísnější požadavky EU. Národní referenční laboratoř, nemocnice, zdravotní střediska, záchranka, zdravotníci, orgány mající na starost ochranu veřejného zdraví jsou v pohotovosti. Koronavirus COVID-19 řeší Bezpečností rada státu, Ústřední epidemiologická komora a byl vytvořen Pandemický plán. Je připraveno přes tisíc speciálních infekčních lůžek po celé ČR a specializované pracoviště v Nemocnici na Bulovce. Na aktivaci je připravena specializovaná vojenská nemocnice v Těchoníně.

 

Potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru? Obraťte na nonstop infolinku Státního zdravotního ústavu:
724 810 106
725 191 367

 

V souvislosti s těmito opatřeními přijala Česká republika také omezení v oblasti cestování. Byla pozastavena letecká doprava se severní Itálií, Jižní Koreou a Čínou. Posádky letadel a obsluha letišť sleduje nemocné pasažéry, zvýšil se počet stojanů s dezinfekcí. Česká republika dále spolupracuje se zahraničními institucemi a podílí se na preventivních, výzkumných a vzdělávacích aktivitách.

Zajímá vás pravda a další podrobnosti o koronaviru COVID-19? Sledujte relevantní zdroje. Například neustále aktualizované stránky Ministerstva zdravotnictví.

 

Proč nás zachrání mytí rukou

„Obyčejné" mytí rukou je tak klíčové v prevenci proti mnohým infekcím, že Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila 5. května jako „Den hygieny rukou". Ruce přicházejí do kontaktu s bakteriemi a plísněmi častěji než sliznice úst. A daleko častěji mohou za přenos bakterií.

Jako alarmující příklad přikládáme test, který se uskutečnil v roce 2014 ve Velké Británii. Na několika veřejných místech (v MHD, na eskalátorech, z laviček v parku či sedaček v kině) odborníci odebrali stěry. Pak odebrali stěry od několika náhodných kolemjdoucích. Výsledek ukázal, že u většiny testovaných by bylo lepší jíst jídlo ze země než z jejich rukou.

jak-si-myt-ruce

 

Paradox veřejných umyvadel

Moderní svět považuje mytí rukou za samozřejmost, a tak každá budova disponuje toaletami s umyvadlem a mýdly. Jenže! I když si zde ruce umyjete předpisovým způsobem a předepsaných dvacet vteřin, obratem můžete bakterie nachytat z kohoutku, dávkovače mýdla, kliky, ručníku nebo dávkovače papírových ručníků. Pokud není nádoba na dávkovací mýdlo pravidelně a řádně čištěna, může být infikované samotné mýdlo. Není v silách obsluhy, aby tato místa dostatečně často dezinfikovala. Věděli jste, že stačí víkend, aby se na nepoužívané kostce mýdla vytvořila kultura bakterií?

„Špatné zacházení s dávkovači může způsobit namnožení bakterií přímo v tekutině. Neustálé doplňování bez vymývání nádobek se stává ideálním prostředím pro vznik kultury,“ píše ve své studii mikrobioložka Carrie Zabka.

 

A tak se nám nabízí další pojistka pro čisté ruce — kapesní dezinfekční gely, které zabíjejí bakterie a nabízejí použití kdykoliv a kdekoliv. Jenomže vědci z Japonského Kjóta prokázali, že koronavirus přežívá až čtyři minuty neustálého roztírání antibakteriálního gelu na rukách. A to i v případě, že obsahuje alkohol a nejsilnější antibakteriální přípravky. Testy prokázaly, že teplá voda a obyčejné mýdlo vir ničí už po třiceti vteřinách. 

Důležitý faktor také je, kdy se mají ruce mýt nebo alespoň ošetřit antibakteriálním gelem:

  • po smrkání, kýchnutí nebo dotknutí se úst,
  • po příchodu z venku,
  • před jídlem,
  • po toaletě,
  • po dotknutí se zvířete,
  • před použitím hygienických pomůcek (kartáček na zuby, dámské vložky, kontaktní čočky apod.),
  • před použitím klávesnice, mobilního telefonu.

Je utopická představa, že bychom si ruce myli tak často, jak nám odborníci doporučují. Ale čím častěji si ruce v době zvýšeného výskytu nemocí budeme mýt (a to nejen v „době koronavirové"), tím lépe budeme chránit sebe i ostatní.

 

Přírodní mýdla, která zabíjejí viry a pečují o pokožku

Pokud vás koronavirus přinutil mýt si ruce častěji než obvykle, nejspíš vás trápí suchá a citlivá pokožka. Častým umýváním totiž kůže přichází o přirozený filtr, který se obnovuje i 48 hodin. Suchá pokožka není jen o tom, že kůže je nepříjemně napjatá. Může popraskat a nabízet tak nenápadná místa pro usazení nečistot a bakterií. Ty, co mají citlivou pokožku, mohou trápit vyrážky, podráždění, pálení či neustávající svědění. Proč časté mytí vysušuje pokožku? Protože se ztrácí onen přirozený filtr kůže. Navíc dezinfekční mýdla a antibakteriální gely obsahují vysoké množství alkoholu, který vysušuje pokožku. Tvrdá chlorovaná voda také v tomto ohledu hraje svou roli.

Řešením mohou být krémy na ruce. Ty přírodní obsahují výživné látky, vitamíny a antioxidanty, které regenerují kožní buňky a pomáhají pokožce dodat hydrataci. Krémy na ruce jsou ale při častém mytí rukou v době infekčních nemocí málo účinné, protože je pravděpodobně brzy smyjete. Jsou však neocenitelné před spaním. Během spánku tělo spouští regenerační procesy, které regenerační kosmetika podporuje a prohlubuje.

Akamuti-Bambucke-maslo Ere-Perez-Papajova-SOS-marmelada

 

Krémy na ruce řeší důsledek, ale ne příčinu. Tu naopak řeší přírodní mýdla na ruce. Ničí totiž bakterie, odstraňují nečistoty a obsahují takové látky, které nevysušují pokožku. Kombinace panenských olejů, BIO éterických olejů a rostlinného glycerínu vyživují pokožku a předchází jejímu přesušení.

The-castilian-Soap-Company-Kastilske-mydlo Cigalebio-Hypoalergenni-mydlo

 

 

Jestli nás epidemie Covid-19 něčemu naučila, tak tomu, že hygiena rukou zachraňuje životy. Už jsme zapomněli, tak je tento „banální" úkon důležitý. V Indii učí mýt si ruce už několik desetiletí. Například proto, že velmi vysoké procento dětí umírá na průjem způsobený bakteriemi ze stolice. Toalety jsou totiž v mnoha domácnostech stále raritou stejně jako mytí rukou po vykonání potřeby. A co jsme se ještě naučili? Že roušky nejsou výstředností, ale ochranou. Třeba se je naučíme nosit i v budoucnosti v době sezónních chřipek.  

 

 

 

 

Zdroje: