Stévie sladká aneb přírodní sladidlo.

Stévie sladká (Stevia rebaudiana) je jemná bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlina z čeledi hvězdnicovité.

Prapůvodní oblastí výskytu jsou tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. Je velmi cenná kvůli jejím léčivým účinkům a hlavně kvůli obrovské sladivosti. Stévie se používá především jako výborná náhražka cukru, ale ve vyšší koncentraci může mít však poněkud lékořicovou příchuť. Rod Stevia obsahuje okolo 150 druhů bylin a keřů.

Stevie sladká je na rozdíl od cukru téměř nekalorická, nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je vhodná i pro diabetiky, sportovce. V listopadu 2011 byla stévie v Evropské unii schválena jako přídatná látka do potravin pod označením E 960.

Vzhled stévie sladké

Rostlina se dorůstá výšky 50 až 100 cm. Její drobné sytě zelené listy jsou vstřícné, kopinaté. Jemné bílé květy vytvářejí koncové okolíky. Už na první pohled se jedná o zajímavou rostlinu. Stévie byla původně jednoletou rostlinou, ale různými šlechtitelskými postupy se zařadila mezi víceleté. Je propracována technologie pěstování v jednoletém i ve víceletém cyklu a technologie vegetativního množení pomocí zelených řízků, řízků kořenů, odnoží a dalších vegetativních částí rostlin.


Kdo rostlinu objevil?

Jako první využívaly rostlinu kmeny známé jako Guaraní v Paraguayi a Brazílii. Sladili si s ním maté a používali ho také v přírodní medicíně.

V roce 1931 izolovali francouzští chemici glykosidy, které dávají rostlině typickou sladkou chuť. Izolované složky byly pojmenovány podle rostlin: steviocid a rebaudiosid a jsou 250–300 krát sladší než sacharóza. Látka je stálá i za tepla, nemění se jeho pH a nekvasí (vhodné při proti kvasinkové dietě).

V roce 2006 Světová zdravotnická organizace (WHO) připravila studie na zhodnocení nezávadnosti stévie. Ukázalo se, že steviocid může mít pozitivní vliv na některé osoby trpící hypertenzí nebo cukrovkou typu dva, a že neuvolňuje mutageny. Cukrovka byla léčena v Jižní Americe stévií již stovky let a také v Japonsku, kde je ve značné míře používaná již od 70. let se neprojevily žádné zdravotní komplikace.


Co stévie obsahuje?

Komplex sladivých látek obsažený téměř v celé rostlině mimo kořeny, zejména v listech, je tvořen několika diterpenickými glykosidy nazývanými souhrnně steviosid.

Kromě samotného steviosidu jsou v rostlině obsaženy ještě tyto: rebaudiosid A, jenž je sladší než steviosid 1,3 – 1,5x, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid.

Steviosid se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past, žvýkaček a dalších pochutin.

Po schválení použití v Evropské unii (2011) již lze sladidlo v tabletách, prášku a kapek na bázi stévie koupit běžně v lékárnách i obchodech s potravinami. Rostlina se dá koupit v jarních měsících také jako venkovní rostlina v květinářstvích.


Jak se stévie pěstuje?

Pěstování v českých podmínkách: v květináči, ideální je východní parapet, popř. u okna, ve skleníku či na na zahrádce. Sladké látky se tvoří více, když má rostlina dostatek světla a tepla.

 Z jedné rostliny lze získat až 0,5 kg sušených lístků. Na léto se doporučuje ji dávat ven tam kde nemrzne. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, snadno obrážejí. Listy lze užívat jak v čerstvém stavu, tak zmrazené nebo sušené.


Výrobky ze Stévie můžete koupit zde...

 

stevie_kapky_komplet